Leží ve středu Bernských Alp. Nejlepší přístup je k nim od severu z městeček Grindewald a Lauterbrunnen.
Krásných a obdivovaných, stejně jako lezecky věhlasných hor nebo horských skupin je v Alpách mnoho, jedna skupina vrcholů je však skutečně unikátní – trojhvězdí Eiger, Mönch (Mnich) a Jungfrau (Panna). Úchvatné severní stěny těchto obrů oblasti Berner Oborland, jejich třpytivé firnové a ledovcové svahy, šumící vodopády, kontrast mezi nehostinnými vrcholy, nebezpečnými stěnami a ledopády a útulnými lidskými obydlími na dosah od mrazivých velikánů, dramatická historie dobývání, stejně jako přiblížení vrcholů turistům – to vše přispělo k světové proslulosti horského trojhvězdí. Horská skupina nabízí celou řadu aktivit, od pouhého pozorování v rámci pěší turistiky, přes výlety lanovkami a zubačkami až po extrémní lezení a další nebezpečné adrenalinové sporty.
Snaha o přiblížení velehorského světa návštěvníkům letovisek a lázní v podhůří vedla již v roce 1896 k zahájení stavby ozubené železnice, která představuje další zázrak. Proslulá Jungfraubahn, která od roku 1912 spojuje nejvyšší bod průsmyku Kleine Scheidegg (2061 m n.m.) s nejvýše položeným nádražím v Evropě v sedle Jungfraujoch (3454 m n. m.) mezi vrcholy Mönch (4099 m n. m.). V úseku o délce 7,1 km projíždí tento div techniky tunelem vedoucím napříč severní stěnou vrcholu Eiger (3970 m n. m.), v nitru hory udělá smyčku, projede vrcholem Mönch a teprve u průsmyku Jungfraujoch znovu vyjede z horského masivu na denní světlo. Jen vyhlídkové stanice Eigerwand (2865 m n. m.) a Eismeer (3160 m n. m.) přerušují jízdu tunelm této elektrické ozubené železnice se stoupáním až 25%.
K oběma chloubám, tedy jak k železnici, tak k horskému trojlístku, se můžeme autem pouze přiblížit. Pokud chceme dál, musíme přestoupit na autobus či na vlak. Při této cestě můžeme spojit průsmyky Kleine Scheidegg (2061 m n. m.) a Grosse Scheidegg (1962 m n. m.) a dokonce i průsmyk Jungfraujoch do jednoho výletu, který bychom nám ukáže všechny tři obry.
[iframe src=”https://www.google.com/maps/d/u/0/embed?mid=15RQPu54NAFV_HlFusQ4bHluVH7A” width=”640″ height=”480″]
Nejlepší výchozím bodem je Interlaken, město v údolí mezi Thunersee a Brienzersee jezery. Zde bychom měli zanechat vůz, a to přesto, že jsou obě větve údolí (Lütschinentäler) pod horami sjízdná až po městečko Grindelwald 20 km, popřípadě až po vesničku Stechelberg 19 km. Ale naší zastávku bude městečko Meiringen v údolí Aary, odkud se budeme vracet do Interlakenu, pude pohodlnější cestovat vlakem.
Skrze vesnici Zweilütschinen na soutoku řek Schwarze Lütschine a Weisse Lütschine jedeme do alpského údolí, které na malém prostoru soustřeďuje snad největší počet vodopádů v Alpách. Ne nadarmo se hlavní středisko oblasti jmenuje Lauterbrunnen. Na úseku 5 km doprovází úzké ledovcové údolí po obou stranách až 600 m vysoké, většinou příkré vápencové stěny, po kterých se volným pádem dolů řítí celé potoky vody. Nejkrásnějším vodopádem tohoto údolí je vodopád Staubbachfall u městečka Lauterbrunnen. 30 m stěna vodopádu zde přestavuje nádherný pohled z této krásné vesničky. Kousek od vesnice Lauterbrunnen 3 km je rozsáhlá síť vodopádů, ale ovšem už podzemí kombinace jeskyně, soutěsky a vodopádů je dílem ledovců na severní straně Berner Oberland. Obrušovací účinek vody, obohacené o písek a kamení, je tak silný, že se kvůli výstupu podél vodopádu musel ve skále postavit téměř 100 m vysoký šikmý výtah.
Ve městučku Lauterbrunnen na sedneme v železniční stanici kousek od vodopádu na zubačku, který nás vyveze zhruba 45 minut k prvnímu průsmyku Kleine Scheidegg. Přes lyžařské středisko Wengen, obec bez automobilové dopravy, vyjedemeběhem hodiny po 11 km dlouhé trati o 1300 m výše, kde se nám naskytnou další krásné výhledy. Při výjezdu z údolí městečka Lauterbrunnen si můžeme prohlédnout severní stěny západních Bernských Alp, postupně se objevují také vrcholy Jungrfau a Mönch a nakonec impozantní štít Eiger se svou proslulou severní stěnou.
Na průsmyku Kleine Scheidegg stojíme bezprostředně pod 1800 m vysokou, skalně ledovcovou stěnou, která je vyhrazena pro ty nejlepší horolezce světa, ale téměř stovka jich tu zahynula. Pod sklaní stěnou Eigru je jezírko, po jeho celém břehu jsou rozesety kameny s jmény horolezců co zde zahynuli. Vedle se třpytí ledovce vrcholů Mönch a Jungrfau, směrem na západ se tyčí ledové masivy Breithornu (3782 m n. m.) a Blümlisalphornu (3664 m n. m.). Stanice Kleine Scheidegg je nejlepší vyhlídkovým místem na vrcholy Eigeru, Mönchu a Jungfrau. pokud se chcete vydat výše, musíte nasednou na vlak a pokračovat tak vlakem jungfraujochbahn a pokochá se z konečné stanice na ledovém průsmyku pohledem na největší ledovec v Alpách, jedná se o 26 km dlouhý ledovec Aletschgletscher. Při pohledu na sever za pěkného počasí lze vidět horské pohoří Jura, Vogézám ve Francii a německému Schwarzaldu.
Ze stanice Kleine Scheidegg lze i jít na opačnou stranu po pěší cestě k vrcholu Männlichen (2229 m n. m. cca 1,5 h). Po dalších kilometrech lze dojít do městečka Grindelwald, snad nejvýznamnějším horolezeckého střediska ve Švýcarsku, kde také také končí možná alternativní cesta vlakem z průsmyku Kleine Scheidegg. Pro dokončení okruhu je možné z Grindelwaldu jet přes průsmyk Grosse Scheidegg na druhou stranu do údolí řeky Aary autobusem. Druhá možnost je pěšky, která vám nabízí krásné pohledy na severní stěny Watterhornu a Eigru a pohledy na další ledopády a čtyřtisícovky.
