Bohuslav Sobotka při jednání s německou kancléřkou Merklovou naznačil, aby německá váda vložila podíl investic na investice do staveb pro české železnice, především pro investici na výstavbu vysokorychlostní tratě Praha – Berlín.
Tytéž tratě, po nichž se proháněly parní lokomotivy nejstarších generací, musí dnes obstát v konkurenci vysokorychlostních tratí, které vznikají napříč Evropou včetně zemí, které nabízejí konkurenční transevropské tahy k těm českým. Alespoň 230kilometrovou rychlostí se již místy jezdí v Rakousku, v Polsku modernizují Centrální železniční magistrálu postavenou již v 70. letech s vysokorychlostními parametry (avšak dosud s rychlostí sníženou na 160 km/h) a chystají i další vysokorychlostní trati.
Existující koncepce české vysokorychlostní železnice počítá s výstavbou nových tratí s uzly v Praze a Brně. Základem má být spojovací trať přes Vysočinu, patrně se zastávkou v Jihlavě, z Prahy potom půjdou dvě trati do Německa přes Plzeň a Ústí nad Labem “Do Plzně i Ústí nad Labem by vlak (z Prahy) dojel za půl hodiny,” nastínil dopravní konzultant Petr Šlegr. Z Brna potom mají vést tratě do Rakouska a na Ostravu. První vysokorychlostní vlaštovkou v Česku měla být nová trať z Prahy do Berouna. Na projekt, jehož základem byla výstavba mimořádně dlouhého tunelu, však Správa železniční dopravní cesty nezískala potřebné peníze a v současnosti s ním již nepočítá. Náhradou má být modernizace trati z Brna do Přerova, která prakticky vznikne znovu. Má být přímější, dvoukolejná a především pro rychlost až 230 km/h.
