Švýcarsko země Alpských velikánů, krásných měst a tradic, Švýcrasko je rozděleno na 23 kantonů o počtu 8 miliónů obyvatel. Švýcarská federace je zvláštní tím, že nemá oficiálně hlavní město, je to dáno tím, že tato rozmanitá země spojovala postupně, proto každý kanton mám vlastní hlavní město, ale pro správu je určen Bern. Tento díl bude popisovat cestu z Ženevy do Nyonu, Lausanne, Vavery do Montreuxu. V této oblasti výhradně mluví francouzsky a je to země spíše nižších vrcholů a velkých měst. Největší město je bezpochybně Ženeva. Ženeva je město financí, kultury a průmyslu. Město se rozkládá se na západní straně jezera Léman v blízkosti francouzských hranic. V Ženevě je hromadná doprava a to trolejbusová, tramvajová samozřejmě perfektní silniční a dálniční spojení.
[icon type=”icon-quote“]Ženeva leží v jihozápadním cípu Švýcarska, na hranici s Francií, kde ze Ženevského jezera vytéká řeka Rhône. Druhou řekou ve městě je Arve, slévající se s Rhône ještě ve městě, na místě Jonction. V blízkosti města se na západě táhne pohoří Jura, na jihu a na východě západní Alpy. Z města je za dobrého počasí vidět zasněžený Mont Blanc, nejvyšší horu Evropy (4807 m), vzdálenou asi 70 km na jihovýchod.
Historické centrum města vzniklo na malém pahorku na levém břehu Rhony, na jehož vrcholku dnes stojí
- Katedrála svatého Petra, kamenná románsko-gotická stavba z počátku 13. století na místě staršího kostela z 6. století. Zbytky starších staveb jsou přístupné v podzemí katedrály. Katedrála byla několikrát zpustošena, v letech 1400–1405 byla přistavěna gotická kaple Makabejských a nad křížením vznikla štíhlá střední věž. V letech 1536–1559 zde pravidelně kázal Jan Kalvín, v letech 1752–1756 bylo přistavěno nové průčelí a v letech 1794–1798 zde sídlil revoluční tribunál. Na věžích je celkem 9 zvonů, největší La Clémence z roku 1407 váží 6,2 tuny, a od roku 1749 je zde i zvonkohra.
[list icon=”icon-right-open-mini” image=”” title=”” link=”” target=”_blank” style=”1″ animate=””]
- V sousedství katedrály je Maison Mallet (bývalý biskupský palác) s mezinárodním muzeem reformace.
- Gotický kostel svaté Marie Magdaleny pod katedrálou směrem k jezeru.
- Radnice z 15. století.
- Gotická městská zbrojnice
- Městská brána na náměstí Molard.
- Rodný domek Jean-Jacques Rousseaua,
- Zeď reformátorů z roku 1909 na zbytcích hradeb se sochami G. Farela, J. Kalvína, T. de Bezy a J. Knoxe v nadživotní velikosti.
- Univerzita s reformačním sálem, kde 6. července 1915 přednesl památný projev Tomáš Garrigue Masaryk.
- Jezdecká bronzová socha generála Guillaume-Henri Dufoura
- Za hlavním nádražím směrem k Paláci národů můžeme najít též ulici T. G. Masaryka.
[/list]
Na západní straně města (pravý břeh Rhony) je
Palác národů, sídlo OSN a bývalé Společnosti národů
Botanická zahrada, R. de Lausanne 1
Nábřeží u jezera s hotelem Richmond, kde v roce 1915 pobýval v exilu T.G.Masaryk
Na nábřeží je pomník rakouské císařovny Alžběty (“Sisi”), která zde byla roku 1898 zavražděna.
Nyon
Nyon je švýcarské město ležící na břehu Ženevského jezera přibližně 25 kilometrů severovýchodně od Ženevy. Město je zároveň sídelním městem stejnojmenného okresu Nyon v kantonu Vaud. Již od sedmdesátých let 20. století je součástí Ženevské metropolitní oblasti. Nyon leží na Route Suisse, švýcarské dálnici A1. Nyon je od roku 1995 sídlem Unie evropských fotbalových asociací – UEFA.
Lausanne
Lausanne je město v západní (frankofonní) části Švýcarska při severním břehu Ženevského jezera. Nachází se asi 50 km severovýchodně od Ženevy, je hlavním městem kantonu Vaud a okresu Lausanne a čtvrtým největším městem Švýcarska. Ve městě sídlí Spolkový nejvyšší soud, Mezinárodní olympijský výbor, jím řízené a spravované Olympijské muzeum a univerzita UNIL. V roce 1923 zde byla podepsána Lausannská smlouva.
[icon type=”icon-quote“] Místo bylo osídleno od neolitu. Keltové zde založili zemědělskou a řemeslnou osadu, kterou Římané dobyli a rozšířili v okrsku dnešní čtvrti La Cité o opevněné castrum a v údolí navazující regionální centrum řemeslnicko-obchodní, kde se zboží překládalo na lodi. Ve 3. století je obsadili germánští Alamani, od 3. do 6. století n.l. na jeho místě – v dnešní čtvrti Vidy – prosperovala galo-románská aglomerace. Pozůstatky kamenných staveb římské až galo-románské kamenné osady s templem, obdélnou bazilikou obestavěnou sloupy a se základy obytných staveb, jsou volně přístupné jako archeologický park mezi dálnicí a campingem, hlavní expozice je v přilehlém muzeu.
[list icon=”icon-right-open-mini” image=”” title=”” link=”” target=”_blank” style=”1″ animate=””]
- Nejvýznamnější památkou je gotická katedrála Notre-Dame. Z raně křesťanské svatyně byla přestavěná kolem roku 1000, roku 1173 zahájil románskou stavbu trojlodí biskup Laundry de Durnes. Hotová stavba byla vysvěcená roku 1275 za přítomnosti papeže Řehoře X. a římského císaře Rudolfa Habsburského. Cenný soubor monumentálního kamenosochařství rané gotiky ve Švýcarsku tvoří tympanon a sochy jižního portálu (dnes zaskleného). V 1. třetině 16.století biskupové Aymon a Sébastien de Montfalcon dostavěli západní portál a upravovali interiér a křestní kapli. Od roku 1536 katedrála slouží reformované církvi. Trojlodní bazilika s příčnou lodí, vysokým chórem s ochozem kaplí má jednu mohutnou hranolovou věž v průčelí (druhá nebyla postavena) a druhou věž nad křížením. Rozeta v jižním průčelí transeptu má raně gotické barevné vitráže z roku 1235, které vytvořil mistr Pierre z Arrasu, a roku 1894 byly restaurovány. Ostatní sklomalby pocházejí z 18. až 20. století. Vnitřní zařízení bylo většinou zničeno, v jižní části příčné lodi se dochovaly tři gotické náhrobky biskupů ze 14. století se 2 mramorovými a 1 pískovcovou figurou, při severním vstupu do chóru je náhrobekOtty von Grandson z roku 1328. V zamřížované kapli v západní části baziliky lze vidět vyřezávané gotické chórové lavice, jedna ze 13.století patří k nejstarším ve Švýcarsku, ostatní pocházejí z roku 1509. Renesanční křtitelnice s řezaným nástavcem je v křestní kapli v podvěží. Roku 1873 slavný francouzský architekt Violet le Duc navrhl a zahájil rekonstrukci katedrály v neogotickém slohu.Roku 2003 byly na kruchtu instalovány nové varhany se 110 rejstříky a pěti manuály.
Z původně biskupského hradu Sainte-Maire se zachovala hranolová obytná věž (donjon) z tzv. kyklopského zdiva (kvádry velkého formátu z pískovce a vápence) ze 13. století, a zbytky kaplepřestavba a nástavba z režných cihel proběhla na počátku 15. století. Slouží městské administrativě. V průčelí je umístěna bronzová socha mons. Davela, významného starosty z doby kolem 1723, vytvořená roku 1898. Další starosta je připomenut bronzovým poprsím na západní straně.
- Biskupský palác, stavba na půdorysu tvaru L naproti katedrále, byla založena v 11. století, přestavěna do současné podoby ve 14. a 15. století a mnohokrát upravena.
- Jacquemardova věž (1380) je pozůstatek středověkého opevnění města.
- Náměstí Le Palud je malebné tržiště s radnicí a měšťanskými domy ze 17. až 20. století, odkud se po krytých schodech vystupuje ke katedrále.
- Kostel sv. Františka ve čtvrti Le Bourg je gotická bazilika s malovanými klenbami, původně klášterní kostel minoritů ze 13. století, s věží z 15. století; je odsvěcený a slouží koncertům a kulturním akcím města.
- Ve vnějších čtvrtích je řada paláců jako Villais de Mon Repos, a bohatých vil z 18. a 19. století, zámky Beaulieu, Béthussy.Denantou, Chateau d’Ouchy’ aj.
- Z vrchu Le Signal (690 m) severně od centra, kam vede lanovka, je vyhlídka na město i na Ženevské jezero
[/list]
Montreux
Montreux je švýcarské město v okrese Vevey, kantonu Vaud ve Švýcarsku. Nachází se na severovýchodním pobřeží Ženevského jezera na úpatí Alp a podle sčítání z roku 2007 má 23 800 obyvatel. Montreux propagovali Deep Purple ve své písničce “Smoke on the Water”, která vypráví příběh z roku 1971, kdy fanoušek Franka Zappy zapálil světlicí kasino v Montreux. Na břehu jezera se nachází pomník zpěváka Freddie Mercuryho. Městskou dopravu zajišťují převážně trolejbusy propojené s městem Vevey. V blízkosti města se nachází královský vodní gotický hrad Chillon.
Chillon
Chillon je hrad ve švýcarském kantonu Vaud (Waadt), oblasti Vevey, nedaleko města Montreux v místě zvaném Veytaux-Chillon.
Hrad byl postaven ve 13. století a je jedním z nejzachovalejších středověkých evropských hradů. Poloha hradu v tomto místě byla v historii strategicky významná, protože ten, v jehož držení hrad byl, ovládal cestu okolo Ženevského jezera a mohl vybírat mýtné. Hrad patřil savojským hrabatům, která z něj vytvořila reprezentativní sídlo své doby vybavené krom jiného také pevným žalářem. Tento žalář pravděpodobně okusili roku 1348 Židé, kteří byli podezřelí z otrávení vody při morové epidemiii v přilehlém Villeneuve a roku 1530 François Bonivard, který se provinil přesvědčováním Ženevanů, aby se spolčili se Švýcary proti Savojsku. Na počátku 19. století hrad navštívili básníci George Gordon Byron a Percy Bysshe Shelley. Básníka Byrona návštěva inspirovala k napsání básně “Vězeň chillonský” a dodnes se zachoval básníkův podpis na třetím žalářním pilíři.
Dálniční spojení (1), které spojuje všechny jmenovaná města se táhne kolem Ženevského jezera do údolí směrem na město Sion, při pohledu z jedoucího auta po dálnici 1 E27 směrem na Nyon, Gland, Rolle, Allaman a Morges se krajina podobá té naší středoevropské nížiny. Z Laussane do Podouxu, Vaveje, Montreuxu, krajina okamžitě mění vzhled a zvedá se do výšek. Dálnice po pár kilometrech směřuje do údolí řeky Rhône, kolem Aigle, St-Maurice do městečka Martigny, kde se dá říct, že se otočíte o devadesát stupňů na východ.
Sion
Sion (německy Sitten) je hlavní město švýcarského kantonu Valais. Leží na řece Rhoně. Dnes město žije především z turistického průmyslu, dále je sídlem několika bank, pojišťoven i obchodních nebo humanitárních organizací. Zdejší Sionská římskokatolická diecéze je nejstarší ve Švýcarsku, a také jednou z nejstarších diecézí severně od Alp. Nalézáme zde četné střední školy, univerzitu a vzdělávací střediska na kantonální, národní nebo mezinárodní úrovni. Město je důležitým dopravním uzlem, zejména železničním, ale má i malé letiště.